MU, PU, turnaje .... 

 

 

COERVER CUP Praha 21.5.2017 a turnájek v Pečkách 20.5.2017

O víkendu jsme měli opět plný program. V sobotu jsme se účastnili miniturnájku v Pečkách a naše počínání tam bylo skutečně nepodařené. Pravdou je, že rozhození v družstvech bylo záměrné a čekal jsem hlubší zapojení do hry od kluků, kde již čekáme na „herní odezvu“ déle, než bych si přál. Prapor bohužel zvedl z těch, na které jsem byl zvědav pouze jeden jediný hráč. Vliv to mělo i na výkon ostatních a ani jejich přítomnost hru nepozvedla. Pro mě šlo o důležité informace, z tohoto důvodu jsem za turnaj v Pečkách vděčný. Co je pozitivní, jsou tam dle mého dvě třetiny dětí, které fotbal baví, jako trenér chci ovšem na hřišti, ať už jde o trénink nebo zápas stoprocentní zápal pro míč. O něco víc než polovina je prostě málo…..

 Zatímco v sobotu byla hra z naší strany velmi nevydařená, v neděli to bylo opět jiné kafe. Sestavu oproti minulému turnaji jsme lehce upravili, na zápalu to však nebylo znát. Děti které bereme na tyto turnaje jsou co se týče získaných dovedností dál a takto zúžený výběr nemá problém v žádné konkurenci. Opět jsme si užívali skvělou hru, obrovský zápal, rychlé nohy, perfektní kličky a náš tým v tom nezůstával stejně jako minule pozadu. Předvedli jsme také velmi zajímavý arzenál svých dovedností a soupeře dokázali přestřílet. Líbilo se mi, že přes počáteční nesmělost kluci neodkopávali míče a po zisku balónu hned přecházeli do útoku.

Snad jen, náš tým byl ten, kdo nejvíc kombinoval. Nechci z toho dělat nevýhodu, naopak, jen je to věc, která udivuje, rozhodně jí nebudeme zakazovat, nicméně mluvíme o kategorii U7. V této kategorii bych rád, ať kluci přechází jeden na jednoho a učí se co nejvíc mít balón pod kontrolou, jen případná chyba je to, co je posune ještě dál. Paradoxně jsem tedy na kluky hrdý, jelikož se odlišují a je to něco, co netrénujeme a je to od nich vážně přirozená věc. Chválit je už za to ale raději nebudu J Kličku v této kategorii stále radím před nahrávku.

_________________________________________________________________________________________________________________________________

7.5.2017, COERVER CUP U7 Horní Měcholupy

KOLÍNŠTÍ KLUCI NA COERVER CUPU ZANECHALI HODNĚ SILNÝ DOJEM!

Úspěch, slovo, které asi není úplně na místě, když mluvíme o kategorii U7. Musím se omluvit, jiné slovo pro zhodnocení počínání kolíňáků mě nenapadá. Kluci se prezentovali naprosto úžasným výkonem a ….. půjdeme li trošku proti proudu (výsledky se nezveřejňují), skončil náš tým na prvním a druhý tým na děleném druhém a třetím místě!

Perfektně organizačně zvládnutý turnaj, doplňkový program, kde kluci mohli ukázat své individuální dovednosti a poměřit tak své schopnosti (i tam kolíňáci slaví úspěch, více dále v článku), to vše v tempu, kde nepřišla ani chvilka prostoru na odliv pozornosti borců na trávníku.

My jsme do turnaje vstoupili krásně, lehce, dobře nalazeni a po celý turnaj z nás pohoda nespadla. Soupeřům jsme byli více než důstojným protivníkem, troufám si říct, že individuálně se nám dařilo nejlépe, zároveň je třeba uznat, na turnaji se našla spousta šikovných, technicky vybavených hráčů mužstev Slavie Praha, Braníku a Ústí nad Labem.

Jestli se nám individuálně dařilo, kluky musím chválit za věci, které vycházejí z nich samotných a na kterých zatím vůbec vzhledem k věku nepracujeme a to je souhra. Tato nadstavba, která z kluků vychází naprosto přirozeně, dělala mezi kolíňáky a soupeři největší rozdíl. Společně s rychlostí jakou nažhavení borci doráželi na soupeře a chuťí vstřelit branku si kluci získali sympatie přihlížejících, ať rodičů, nebo trenérů.

Vyslechl jsem si řadu uznání od pořadatelů, tedy instruktorů coerveru i trenérských kolegů, cítil jsem za sebe i asistenty obří hrdost a na kluky jsem byl právem pyšný.

I kdyby se klukům nevedlo, tohle byla zkušenost nad zlato, naše prezentace však hřeje u srdce. Navíc, výčet úspěchů při závěrečném ceremoniálu a razítko všemu dalo vyhlášení dovednostní soutěže, kde Radim Sixta a Míša král zvítězili v disciplínách vedení míče ve slalomu a přesnosti!

Taková zajímavost na závěr, je to neuvěřitelné, kluci si v tomto ofenzivním turnaji zastříleli. Ve dvanácti utkáních kolíňáci pálili 145x!!!!! a 49x inkasovali...MP

 

__________________________________________________________________________________________________________________________________

 

6.5.2017, PU: Kutná Hora - FK Kolín

Hráči mimo turnajovou nominaci na PU v Kutné Hoře 
Kluci, co se neobjevili v přímé nominaci na nedělní turnaj, sehráli přípravné utkání proti týmu Kutné Hory. Zápas to byl výrazně nepodařený a soupeř byl lepší, daleko víc chtěl.  Kluci se spoléhali jen na hráče širší turnajové nominace, kdy i oni s výjimkou Večeři odehráli zápas pod své možnosti. 
Každopádně, není třeba svěsit hlavy, chuť hrát ale musí být mnohem, mnohem větší. I tak v týmu bylo dost hráčů, co mají herně a pohybově na mnohem víc. Prostě zápas "blbec", nevadí, jede se dál. 
__________________________________________________________________________________________________________________________________

8.4.2017, turnaj Pečky

 
Kluci z U7 nemají stále dost!
Na turnaji v Pečkách nás zastihlo po týdnu opět příjemné počasí a velmi dobře připravený a rychlý turnaj pěti mužstev.
Soupeři nám byla družstva domácích Peček, Radimi a Poděbrad, kdy my vytvořili mužstva dvě.
Stále na našem týmu leží viróza a tak do Peček odcestoval každý zdravý, což bylo jen o něco víc než polovina družstva. Na druhou stranu, prostoru na hřišti mají teď opravdu hodně.
Tým po přechodu z tělocvičny, kde se jim při halovém soupeření dařilo, přenesl herní pohodu i na trávník a počínají si více než skvěle a podávají neuvěřitelné výkony!
Nejinak tomu bylo i o víkendu v Pečkách, kde obě vytvořená družstva byla po individuální stránce nad soupeři. Nešetří pohybem a žádný balón pro ně není ztracený. Dá se říct, že jejich hra je už téměř fotbalová. Kluci již znají pravidla malého fotbalu a není nouze ani o cílené přihrávky, které jsou v této kategorii ojedinělé. Liší se i vyvážením míče do prostoru, tolik obdivované u sparťánků při společném měření sil, kdy na cestě za gólem využívají celého hřiště. (jak úžasná a rozdílová změna).
Svou fotbalovostí si naše mužstva na turnaji po zásluze vystřílela první dvě místa. 
My trenéři jsme opravdu šťastní a velice hrdí, kluci jsou oddaní učit se na každém tréninku a co se naučí nám pak dávají poznat tím nejlepším způsobem.MP
Výsledky modrého týmu:
Kolín modrá-Pečky 9:3, góly: Michal K.6x, Denis D.2x, Dominik H.1x
Kolín modrá-Radim 8:4, góly: Michal K. 2x, Denis D. 2x, Jirka Z. 2x, Lukáš K. 1x, Dominik H. 1x
Kolín modrá-Poděbrady 9:1, góly: Michal K 3x, Denis D. 4x, Jirka Z. 1x, Lukáš K. 1x
Kolín modrá-Kolín bílá 8:5, góly: Michal K. 2x, Denis D. 4x, Máca 1x, Dominik H. 1x
Výsledky bílého týmu:
Kolín bílá - Kolín modrá 5:8, góly za bílé: 3 x Maty K., 1 x Maty H., 1 x Ondra Š. Góly za modré: 1 x Domča H., 4 x Denis D., 1 x Luky M., 2 x Michal K.
Kolín bílá - Poděbrady 11:0, góly: 3 x Maty K., 4 x Kuba V., 4 x Maty H.
Kolín bílá - Pečky 5:5, góly: 2 x Ondra Š., 1 x Maty H., 1 x Kuba V., 1 x Maty K.
Kolín bílá - Radim 9:1, góly: 2 x Maty K., 4 x Maty H., 2 x Ondra Š., 1 x Honzik P.
__________________________________________________________________________________________________________________
 

2.4.2017. turnaj, Kolín

 

U7 na domácí půdě byla neporazitelná!

Kolínský turnaj byl vážně povedený, počasím, diváckou kulisou, organizací ale hlavně hrou, ta byla od všech mužstev vynikající.

Turnaj byl z kategorie malých, počet minut na hřišti byl však obrovský. Opět se hrálo na dvou hřištích současně a tak dostalo každé dítko spoustu minut ve hře.

Mužstva Liblice a Pardubic již dobře známe, mužstvo Kutné Hory bylo úplným nováčkem a na turnaji se předvedl jako tým nejmenších ale s bojovným srdcem a pod vedením svého trenéra půjde jistě strmě nahoru.

Pardubičáci k nám přivezli přeci jen kvalitativně jiné mužstvo než minule a na jejich síle to bylo znát, přesto ani tentokrát nehráli na výsledek a své druhé mužstvo složili opět z dětí, pro které jde teprve o poznávání se nejen s míčem ale hlavně s tím, co všechno na hřišti můžu.

Mužstvo Liblice, vzhledem k tomu že nemá takovou základnu, přijelo s mixem ročníku 09-11 a pod svým trenérem opět předvádělo výborný fotbal plný soubojů a výborně individuálně vybavených dětí.

 

Našim klukům se dařilo skvěle, přesto, že nám v podobě nepřítomných chyběla obří ofenzivní síla, byl čas na to, aby se opět ukázal každý, kdo měl nohy v pořádku. Vzhledem k tomu, že šlo převážně o souboje s dětmi naší kategorie, se předvedla spousta kluků, kteří zatím k možnosti zazářit mají dál. Za všechny musím jmenovat Míšu Kozlíka, ukázal nám, že o čím dál tím víc rozevřených výkonnostních nůžkách v jeho případě nebudeme muset dlouho mluvit a že příště opět naváže na výkon, který předvedl nyní.

Co se týče produktivity, ve třech zápasech, respektive šesti, se našim borcům podařilo nastřílet 62 branek a pouze 26x inkasovat.

Ofenzivu táhl jak je zvykem Míša Král ale gólově a ne poprvé se dařilo kometě mužstva, Matymu Hamplovi, který nastřílel sám 18 branek. Gólově se však dařilo i ostatním a vedle zmíněných si otevřel střelnici i Kuba, oba Domčové, Jirka, Honzík a Máca.

Poslední zmiňovaný byl dle mého hráčem turnaje. Byť není úplně gólovej, z pozice pod hrotem dokazoval, že s míčem umí věci, co spousta starších nesvede. Nejen že to bylo efektní ale i efektivní.

Všechny naše zápasy v součtu skončili vítězstvím a pro nás trenéry má velkou vykazující hodnotu. Turnaj se ovšem nehrál na umístění a tak každý z hráčů i trenérů odjížděl s pocitem perfektně stráveného fotbalového dne.

__________________________________________________________________________________________________________________________________

18.3.2017 PU v Kolíně a 26.3.2017 turnaj U8 v Čelákovicích

Naši elévci vstoupili plně do „venkovní sezóny“ tak, jak jsme si předeslali a naplňujeme od začátku naše přání, hrát každý víkend nějaká fotbalová utkání.

První utkání se odehrálo v Kolíně, proti stejně starým chlapcům ze Sadské.

Je vidět, že to, co jsme si na začátku, tedy zhruba před 8mi měsíci řekli, tedy, že do roka se nám podaří dohnat, jsme již stačili splnit a vlastně i překonat.  Naše, dnes už vlastně první historické měření sil, tenkrát s obří herní a tedy i gólovou převahou našeho soupeře, jsme už klukům ze Sadské dokázali vrátit měrou minimálně stejnou.

Kluci ze Sadské ale přijeli v menším počtu a určitě nám budou chtít porážku zase vrátit, je jasné, že teď už to ale soupeř bude mít velmi težké.

 

Druhé měření sil proběhlo na turnaji v Čelákovicích pro kategorii starších, tedy U8.

Po vítězství na čelákovickém halovém turnaji starších, byl náš tým vložen opět do starší kategorie. Bohužel, bez výmluv, zasáhla nás početná marodka a my tak nemohli dostatečně vyztužit naše druhé mužstvo. Každopádně, bylo alespoň na dětech samotných, jak se s tím porvou. Tímto díky pořadatelům, že kvůli nám umožnil hru na dvou hřištích a mohl tak na turnaj každý zdravý z týmu a nikdo nemusel z kapacitních důvodů zůstat doma

Bylo vidět, že naše mužstvo má zatím dvě tváře a rozdíl v herní dovednosti se u našich dětí bohužel zvětšuje. Místo, aby ti zatím méně šikovní ukrajovali z rozdílu, spíše jim šikovnější unikají. Není to zatím žádná tragédie, stále mají kluci dost času a já věřím, že zlepšení přijde.

Náš tým se určitě na turnaji neztratil, nejprve dominantně porazil tým Brodu a s týmem Brandýsa, který byl na turnaji nejvýraznější, odehrálo naše mužstvo nejhezčí utkání turnaje a prohra 1:3 byla velkým vyznamenáním pro kluky a byl jsem právem pyšný. Ač šlo o kluky o hlavu vyšší, mohlo se klidně zrodit i překvapení. Musím pochválit všechny kluky v tomto týmu.

Druhé mužstvo ve svých zápasech výsledkově také nevybuchlo, hlavně díky výztuži kluků, co rotovali mezi týmy. Herně to však nebylo vůbec dobré, je ale jasné, že proti stál soupeř starší a náš pohled to hodně zkresluje. Pochválit mohu Ondru Štola a Domču Kroupu, kde vidím velké zlepšení a hlavně Jirku Zahrádku, který rotoval v týmech a když hrál za kluky, nevypustil vůbec nic. Ostatní kluci z pole musí hlavně chtít hrát! Zatím to jsou ale miminka a fotbalově se můžou probudit až v průběhu roku.

Všechny zvu na náš kolínský turnaj teď v neděli 2.4.2017 od 10:30 hod. MP

 

 

5.3.2017, turnaj 2010, Čelákovice

 

Nominace Kuba Večeřa, Denis Dobiáš, Míša Král, Adam Kolář, Maty Kuta, Maty Hampl, Daniel James Hargreaves, Domča Hovorka, Radim Sixta, Samuel Král

U7 10:3 Český Brod

U7 3:5 Spartak Čelákovice

U7 11:5 Český Brod

U7 8:5 Spartak Čelákovice

Celkové skóre 32:18

 

Obrovské překvapení připravili kluci z U7 nejen nám ale i sobě na turnaji kategorie o rok starších. V čelákovické hale se prezentovali naprosto fantastickým způsobem a radovali se z celkového triumfu, kdy ze čtyř zápasů chlapci vytěžili dvě přesvědčivé a jedno „srdíčkové“ vítězství.

Ofenzivní fotbal, rychlé napadání, chuť být dříve na míči, nevypuštěné souboje ale i prolitá krev. To poslední samozřejmě v lehké nadsázce ale kluci tak toužili, že i přes lehká krvavá zranění se hned hlásili zase do hry.

Čelákovická hala je malá a tím dostala všechny děti bohatě do hry. Pravidla v této hale umožňovala hru o „buzar“, což přinášelo rychlé ohrožení branek na obou stranách hřiště a akce střídala akci.

Musím tady pochválit kluky, protože se ukázali jako největší „vyčůránci“ a v kombinaci si ve hře o buzar dokázali pomoci nejlépe z účastníků turnaje.

Opět se nám osvědčila hra s hráčem z pole v brance, kdy rychlým přesunem do útočných pozic docházelo k přečíslení soupeře a my z toho bohatě těžili. 32 vstřelených branek, to je myslím číslo, které mluví bohatě za sebe, na turnaji jsme byli nejčastěji skórujícím mužstvem.

Jelikož v naší kategorii se často umístění nevyhlašuje, zde, na turnaji starších chlapců, si kluci vyhlášení užili. Když zaznělo „ na prvním místě se naprosto zaslouženě umístilo družstvo FK Kolín“ na tvářích kluků byla vidět obří radost.

MP

__________________________________________________________________________________________________________________________________

 

11.2.2017, turnaj OA Kolín

 

Náš domácí turnaj vznikl díky ochotě a dík tak patří panu Zahrádkovi, řediteli OA, kdy jsme využili volného termínu v místní, krásné hale.

Bohužel, termín v chřipkovém období a prázdnin v sousedních okresech nám dal celkem zabrat a týmové složení se tak několikrát měnilo.

Nakonec do Kolína zavítala úžasná mužstva z Pardubic, Liblice, Peček a Českého Brodu, včetně domácích kolíňáků, kdy my postavili družstva dvě, tedy družstvo červených a modrých.

Díky obsazení tak nešlo pouze o „přátelské čutání“, ale výše zmíněné družstva jsou na tom fotbalově velmi dobře a tak bylo jasné, že o touhu zvítězit půjde v každém z patnácti zápasů, které místní palubovka bude hostit.

Skvěle se dařilo našim modrým, tedy týmu, který byl složený z dětí, co už s balónem kamarádí a kluci splnili nevyřčený cíl, turnajem projít bez ztráty kytičky. Celý turnaj tento tým hrál s klouzavým gólmanem, tedy hráčem z pole, který mohl chytat míč rukou, ale byl vlastně pátým hráčem v poli.

Náš druhý tým byl mixem dětí, dětí nových, pro které šlo o premiéru, dětí které ještě nemají k míči tak blízko a paradoxně i chlapců, co se svým umem minimálně rovnají a leckdy předčí ty v modrém, jen nemají dostatečné herní sebevědomí.

Tým červených byl doplněn o oba naše gólmany, na které čekala hromada práce. V brance to bylo skvělé představení a oba kluci zaslouží uznání.

Skvělé výkony, nad rámec očekávání jsem ale viděl u již zmíněných kluků, kdy po nízkém sebevědomí nebyla ani památka a kluci se ukázali, že mohou být lídry svých týmů a že při absenci stejně kvalitních hráčů za to umí vzít, jak se patří! Tímto jsem byl potěšený a příště od nich chci vidět stejně skvělé představení v dresu modrých!

Závěrem musím říct, že turnaj byl povedený po stránce sportovní i lidské. Trenéři nehrajících týmů pomáhali u palubovky zavazovat tkaničky hrajícím dětem, diváci fandili, sledovali hru i ostatních mužstev a bouřlivě, ale čestně povzbuzovali své favority.  Opravdu skvělé publikum to bylo.

Při závěrečném ceremoniálu pak každý tým dostal zlaté medaile, protože nebylo poražených, pouze vítězů a stejně jako vyhlášeným při individuálních oceněních jim tleskala celá hala! MP

SAMUEL KRÁL VYHLÁŠEN  JAKO NEJ GÓLMAN TURNAJE

__________________________________________________________________________________________________________________________________

28.1.2017, turnaj 2010, Pečky

 

Sympatická brambora z Peček

Z halového turnaje v Pečkách si vezeme bramboru. Nejmíň populární umístění ale nemá vůbec tu příchuť zmaru, jakou sebou toto umístění nese.

Už před odjezdem bylo deklarováno, že pojede deset dětí a výběr bude pouze na ochotě a volnu, kdy ctíme, že se o víkendech jezdí na lyžovačku a že si tak nebudeme dělat žádné násilnosti.

Prostor tak dostala část dětí, které jsem chtěl vidět v akci a umístění, respektive výsledek byl hozený mimo náš zájem, ostatně tak jako vždy.

V hale to byla klasická přetahovaná, není to žádný hezký fotbal, ale kluky to i tak bavilo. My jsme měli možnost zkoušet „klouzavého gólmana“, tedy hráče, který hraje jako gólman na pozici falešného libera a je tak pátým hráčem v poli a má za úkol míč neodkopávat, ale zakládat útočné akce, případně sám útočit.

Vzhledem k tomu, že balón v hale je rychlejší a míň poslouchá u nohy, ne vždycky se to povedlo, myslím ale, že to kluci celkem dobře zvládají. Samozřejmě, díky menšímu prostoru to byla často „trma vrma“ a hrozilo nám z toho spíš nebezpečí, zkoušet se to ale musí a brzy to přinese ovoce.

Důležité bylo, že ve třech utkáních, bez ohledu na výsledek jsme herně dominovali a někteří kluci zase o kousek překročili svůj stín. V jednom zápase byl soupeř zkrátka lepší, byť hrál jednoduše a směrem dopředu spíš na střelu a nehezky, v defenzivě byl perfektní a nedovolil nám rozehrát, když prakticky okamžitě napadal naší rozehrávku a jeden zápas jsme neodehráli vůbec dobře, to byla jediná herní kaňka.

Nakonec nás bodová rovnost i přes lepší vzájemný zápas, díky horšímu počtu vstřelených branek odsoudila na bramborové umístění. Přes spoustu nedostatků jsem, ale za takovouhle bramboru moc rád.. MP

__________________________________________________________________________________________________________________________________

4.12.2016, PU: AC Sparta Praha - FK Kolín

 

Zájezd na Spartu byl pro kluky předčasným dárkem, nadílku nám pak přidala i tlupa šelem v rudém dresu.

Na to, co dovedou kluci ze Strahova, na to se připravit zkrátka nelze. Než utkání vůbec pořádně začalo a všichni kluci se potkali s míčem, rudý dravec se zakousl a trhal.

V tu chvilku nám bylo ouvej a začala se objevovat sem tam nějaká slzička u oka. Trošku na kluky padla nějaká strahovská nemoc, či co, která jim na chvilku vzala veškerou výbušnost a první přerušení pro nás bylo velkou úlevou.

Ono se snadno řekne, musí to být pro kluky zábava, když ale víte, že se ti naši špunti najednou bojí hrát, když víte, že už se přeci jen něco naučili a v tom našem regionu soupeře střelecky mažou a tady mají v převodech nasypaný písek, člověk skoro nedýchá.

Naštěstí, v tomto věku májí v sobě asi nějaký splachovač a po přerušení to byl najednou úplně jiný Kolín a důstojný soupeř pro kluky (a dívku!!!!) kalibru pražské Sparty.

Jasně, furt to bylo od nás tahání za kratší koneček ale hra se přeci jen vyrovnala, pohyb byl lepší a po prvním gólu v síti soupeře se strahovská viróza z kluků úplně vytratila.

Co se změnilo od našeho posledního střetnutí?

Gólman je pátým hráčem!!! Dle předpokladu, nějaký ten gól v naší síti jde na vrub téhle hře, bezcílný odkop od brány byl ale rázem tatam. Jasně, náš soupeř byl soupeřem největším a jako krvelačná šelma poznal, kde můžeme krvácet ale až si tohle zažijeme, bude to naše silná zbraň.

Určitě v příštích utkáních ukážeme, že pohyb našeho gólmana nebude jen v jeho vápně ale po celé ploše, čím budeme ještě víc naše soupeře přehrávat, výborná hra rudých nám to však neumožňovala.

Chci poděkovat trenérovi soupeře, moc díky Milane za pozvání, obrovsky si toho cením, dále rodičům za skvělou prezentaci sama sebe, skvělé fandění, žádný osobní trenér mezi rodiči, tak by to mělo vypadat.MP

__________________________________________________________________________________________________________________________________

25.10.2016, PU: FK Kolín - AC Sparta Praha

 

Není nejmenší kolíňák jako nejmenší sparťánek! Jestli jsme doteď dokázali soupeře hrdě a tvrdě porážet, je čas umět i hrdě přijmout tvrdou porážku.

Přemýšlím, jak nejlépe definovat to, co se na hřišti odehrálo a co je důležité napsat jiným pohledem než obvykle. Skutečnost je zkrátka jednoduchá, na malé sparťánky nebyla účinná zbraň, ba co víc, náš tým hrál pouhou komparsní úlohu.

Máme se za naši hru stydět? Jsme tak nemožní a byla to od nás velká troufalost? Je naše práce tak rozdílná?

Když budu na vše koukat zvenčí, nebudu 4x týdně s klukama trávit čas, odpovím na všechny tři otázky shodně - ANO.

Jenže, vše samozřejmě vnímám úplně jinak. Ano, naše hra nebyla dobrá, ne proto, že kluci neumí, soupeř byl zkrátka plný výborně rychlostně vybavených bojovníků zažraných do kulaté koule a svým nadšením a rychlostí nedal ani maličkou šanci na jiný průběh. Uznejme udivující kvalitu dětí a výborné oko trenérů a možnosti hodné týmu jako je pražská Sparta!

Ne, nejsme tak nemožní… Od začátku září máme odehráno 15 utkání a v nich se okusila hořkost porážky pouze dvakrát…… ANO, POUZE DVAKRÁT! Logicky tedy vzešla otázka, máme tady tak výborný ročník? Zatím jsme všichni hrdě mohli říkat, že ano, máme, v našem mikroregionu 35km v okolí Kolína.

Tohle utkání nám ukázalo, že se nesmíme opíjet představou, jak je všechno růžové, jak je všechno dobré, lepší a nejlepší. Čeká nás velká práce, určitě budeme chtít, až kluci budou opouštět přípravky, aby šlo o jeden z nejlepších týmů své kategorie v Česku, aby to byl lídr v kraji, fotbalová raketa, a to bude ranec práce.

Naše práce není tak rozdílná, my v Kolíně máme krásné tréninkové a herní možnosti, necítím se být limitován, v tomto nezaostáváme. Rozdíl je opět v možnostech a tady bych v hlavách pochybovačů nechal vstát pomyslné obecenstvo neuronů a nechat ho zatleskat.

Nemáme realizační tým profíků a já se hluboce klaním před každým dobrovolníkem, který 4x týdně věnuje svůj čas malým capartům a svoji (ne)práci dělá, jak nejlépe umí. Tady zaostáváme za týmem jako je Sparta na plné čáře, logicky, opravdu porovnáváme Davida s Goliášem. Jasně, i ve Spartě mají trenéři u mládeže svoje zaměstnání, ale trenéři i asistenti ty největší ambice a um, kde odměnou jim je práce s tím nejlepším, co může být.

Sparta byla za odměnu, utkání bylo pro každého, kdo u nás nazul kopačky, včetně těch, pro které to je zatím složité s jakýmkoliv soupeřem, po této stránce to od nás byla vážně troufalost. Když vezmeme kvalitní trénérský tým, možnost volby hráče, vítěznou auru klubu, jako je Sparta, s odstupem, uznávám, že nebyla šance. Zároveň jedním dechem dodávám „ZATÍM“.

Ano, vždy budou o krok napřed, my ale taky porosteme a tenhle rozdíl (alespoň výsledkový) se začne umazávat, bude se ztrácet. Máme obrovské privilegium proti ostatním, že se s tímto soupeřem můžeme střetávat, můžeme stejně jako houba nasávat to, co je dělá neporazitelné a s pokorou to přijímat a pokoušet se dělat to co oni, to není ostuda, to je cesta dopředu! MP

__________________________________________________________________________________________________________________________________

20.10.2016, PU: FK Kolín U7 - FK Kolín U8

 

Branky: Hampl, 4x M. Král, Macek, Kolář

Chybělo štěstí jedné vstřelené branky, na kluky jsem hrdý.

Zajímavé poměření sil, kde šťastnější byl ten, kdo vstřelil branku se závěrečným hvizdem.

Asi tak by se dalo shrnout utkání proti našim starším kamarádům z klubu. My nezačali vůbec špatně a první třetinu vyhráli 3:1, kdy skóre mohlo dokonce být i vyšší, bohužel, naše snažení zastavila třikrát konstrukce branky.

Druhá třetina byla naopak výsledkově velice nepovedená, herně však bylo stále vše v pořádku, my více tlačili, soupeř byl více pevný vzadu a taky gólman si připsal několik výborných zákroků, kdy nám kluky vychytal a opět to několikrát i za jeho zády cinklo.

Kluci, až na určité pasáže drželi čtyřku velice dobře, větší a rychlejší soupeř však našel ve druhé části třikrát okénko za naší obranou a využil toho. My se střelecky trápili, skoro bych řekl, že nahecování bylo až příliš velké, minimálně stejné jako touha po gólu a tak se někdy střílelo ukvapeně :D

V poslední třetině už to byla vyrovnaná partie, můj pocit byl, že hrajeme celé utkání fotbalověji, individuální přechod je víc „uhlazený“ než u soupeře, který měl po celé utkání navrch zase silově a fyzicky.

Co se týče výsledku, soupeř poslední třetinu vyrovnal poslední akcí v utkání a tím přiklonil stav celého utkání na svou stranu.

Bezprostředně po skončení jsem litoval výsledku, naprosto zbytečně! Ano, na chvilku jsem propadl touze starší kluky porazit, bylo to vážně kousek ale  teď jsem na kluky strašně hrdý!

To co nám to mělo přinést, to nám přineslo, poměření sil zatím s nejsilnějším soupeřem, přesvědčení, že máme některé individuality tak učenlivé, že dokáží převyšovat nejen vrstevníky ale jejich hra je hodná kategorie U8. Že trénink motoriky s míčem dává smysl a posouvá nás dopředu daleko rychleji. Že přesto, že do hry nebylo posláno „jen to nejlepší“ ale další dvě šikovné čtyřky máme v rukávu, kluci neskládají zbraně a stále se derou do útoku……

Kluky je prostě radost trénovat, chtějí, neremcají a já slibuju, že pakliže budou pokračovat nastoleným tempem, brzy starší kluky začneme prohánět nejen herně ale i výsledkově.

Gratuluju k povedené hře.MP

__________________________________________________________________________________________________________________________________

16.10.2016, turnaj Čáslav

 

My ale i soupeři jdeme herně nahoru.....

O tom, že my i soupeři jdeme herně nahoru, není vůbec pochyb. Každý z nás trenérů musel odcházet naprosto spokojený, zlepšení je totiž vidět a každý turnájek nás v tom jen utvrdí.

Kluci opět příkladně bojovali, nasazení je čím dál tím vyšší a protože i soupeř nespí a maká na sobě, byla radost pozorovat určité pasáže hry.

Obrovskou radost mi udělalo, že výsledek, respektive vstřelené branky nestály při neúčasti Adama pouze na Míšovi, který, jak je zvykem nastřílel zase kotel branek, ale naše druhá skupina byla tentokrát gólově výraznější. Skvěle se předvedla naše další hokejka Denis, je vidět, že herní základ, ať si ho přivedete z jakéhokoliv kolektivního sportu, je nejcenější a že je důležité hrát a zase hrát. Velkou radost mi udělalo, že někteří borci dokážou sami od sebe držet „čtyřku“ a vycházet ze svého postu. Tohle se ještě neučíme, je to zatím předčasné a náš povel je „ty hraj tady a ty víc tam“. To, že se to změní v jednu energickou hromadu je očekávatelné, najdou se však „vyčůránci“, co už vědí, že počkat si v prostoru přinese ovoce a jejich ovládání míče je už na tak slušné úrovni, že dokáží využít herního zápalu ostatních ve svůj prospěch. Náš kápo ukázal, že tohle bude jeho obrovská přednost a on, společně ještě s pár jedinci už dokáží předvádět fotbal, skutečně hodný kategorie U8.

Na všechny kluky jsem hrdý, ty zatím méně zdatní se dokážou držet tempa. Velká pochvala patří naší 2011ce, Pavlíkovi. Je to chladnokrevný tvrďák, neustoupí z ničeho a nebojí se ničeho a jeho první vstřelený gól byl ledovatě ledovatý. MP

__________________________________________________________________________________________________________________________________

9.10.2016, turnaj Kolín

Druhý fofrturnaj v Kolíně byl opět vydařený.

Nechci si nijak fandit, organizačně nám ale fofrturnaje zatím vycházejí, což je hlavně zásluhou trenérů soupeřů, jenž mají zájem se tímto systémem utkávat a přivést svůj tým. Navíc, věřím snad už i tomu, že dokážeme poručit „větru dešti“ jelikož nás zatím žádný přírodní živel nedonutil vystavit stopku ale ani nás nijak neomezil.

Opět před pěknou kulisou se našim borcům dařilo, v závěrečném utkání nás sice soupeř zvládl lehce přestřílet, nikdo z kluků ovšem ani v nejmenším nepátral kolik a kam padlo gólů.

Naopak, poslední zápas jsem pozorně sledoval hřiště, kde naše nesmírně ofenzivní sestava svůj minisouboj prohrála, bylo však patrné, že kluci hrají odlišně od zápasů předchozích, velice si ho užívají a herně je jejich výkon hodný vyšší věkové kategorie.

Jasně, člověk by si řekl, kdyby to tak bylo, svůj minizápas vyhrají rozdílem třídy, tady je ale jedno obrovské ALE!

Zatím zápasy běžně probíhají stylem „výkop, chumel, štěstí, náhoda“ a tady kluci při překonání soupeře použili čtyři, pět nahrávek a takto vytrvale tomu bylo celý zápas! Bylo jasné, že ne vždy se tahle hra klukům bude dařit, že soupeř často odebere míč a skóruje, to ale bylo úplně jedno. Na to, že zatím trénujeme pouze individuální ovládání míče, velice zřídka trénujeme ve dvojicích a ve větších skupinách zatím vůbec, byl herní obraz velikým překvapením a bylo to od kluků nesmírně vyspělé.

Nakonec jsme i v tom špatném našlo spoustu dobrého, velká marodka, která s podzimním počasím přišla, měla za následek, že spousta šikulů zůstala doma pod dekou a na zdravý zbytek tak zůstala slušná porce…. A to nejen času na hřišti ale i herní odpovědnosti, kdy se nikdo nemohl schovat za jiné, šikovnější spoluhráče. Pro sebevědomí kluků to byla úžasná věc.

Lehká osobní vsuvka: Info směrem ven v mustru „ chválit nechválit“ je dáno a musím to ctít, nechválit jednotlivce ale vždycky kolektiv. Já bych po turnaji chtěl každého pochválit a každého bych měl za co chválit. Netřeba se koukat kolem sebe, každé dítě zatím hraje hlavně za sebe a podle svých možností. Furt si děti rozděluju do tří kategorií a pak je jedna samostatná.  Máme děti, co hrají dlouho a je to znát, pak co hrají krátce, ale s balónem si rozumí a pak  děti, kde zatím je balón jen příjemným zpestřením a progres zaznamenají později a není zatím důvod na nic tlačit. Pak máme kategorii samostatnou a v každém ročníku se takový jeden „vyskytne“ a my ho máme taky. Jeho dovednosti jsou pro mě šokující, víc k tomu asi nejde říct.MP

__________________________________________________________________________________________________________________________________

 

25.9.2016, turnaj Pardubice

 

Ofenzivní fotbal zase zažíval svátek.

S naší U7 to vypadá tak, že roste pořádná parta bombarďáků, kteří si těžce užívají otevřený fotbal.

O tom, že borci jedou s velikým tahem na branku soupeře, svědčí jedna nepodstatná ale zajímavá statistika: 8 zápasů, 87 vstřelených branek, 41 inkasovaných…… slušná porce na ty nejmenší kolíňáky, co říkáte :D

Jak moc se dokážeme tlačit za gólem v brance soupeře, tak zatím s klidným svědomím necháváme soupeře tlačit do našich gólmanů. Musím říct, že počínání borců ve žlutém dresu s dlouhým rukávem sneslo hodně přísné měřítko a je za co kluky chválit, bylo to vážně velmi dobré představení.  Třeba tak ale pochválit celou skupinu „útočníků“, protože, ač své defenzivní úkoly nikdo moc neplnil, ofenziva jela a skutečně to vypadalo, že kdo byl na hřišti, velel jen a jen k útoku.

Obě utkání byla přesně taková, jak si přejeme mít, chuť od všech dát branku a užívat si radost z branky vstřelené soupeři a neztrácet hlavu při inkasovaném gólu.

Tým Pardubic hrál vůbec poprvé fotbal 4+1 a tak se gólově dařilo i klukům, pro které byla branka prozatím zakletá.

Pro nás bylo novinkou výplňové utkání dva na dva, tři na tři, kdy se brání i útočí vždy na dvě branky.  Po začátečnickém rozkoukávání se a debaklu v první dvanáctiminutovce, kluci i tady převzali otěže svých miniutkání a branek padala taková síla, že se statisticky nedalo zaznamenávat. I tak to byla velice dobrá zkušenost a já děkuji panu Mackovi za ochotu pomoci a vést naše kluky v těchto zajímavých utkáních.

Pohodová byla i cesta, kdy se za utkáním vyrazilo autobusem, což kluky nesmírně bavilo a za to patří veliký dík paní Chumlenové.MP

__________________________________________________________________________________________________________________________________

17.9.2016, turnaj Kolín

 

FK Kolín – AFK Pečky 7:6
Družstvo „A“ 1:4 / b. Hampl
Družstvo „B“ 6:2 / b. M.Král 3x, Hovorka 2x, Hargreaves

FK Kolín – Viktoria Radim 19:3
Družstvo „A“ 9:2 / b. Hampl, Kolář 5x, Vrablec 2x, Hrdlička
Družstvo „B“ 10:1 / b. M.Král 5x, Hovorka 4x, Hargreaves

FK Kolín – FK Čáslav 13:7
Družstvo „A“ 5:7 / b. Hampl 2x, Vostřel, Kolář, Kuta
Družstvo „B“ 8:0 / b. M.Král 5x, Hovorka, Hargreaves 2x

 

Krásný (fofr)turnaj v  ideálním fotbalovém počasí, před nádhernou diváckou kulisou, tak si budeme pamatovat náš první domácí turnaj těch nejmenších.

Ofenzivní smršť jak má být, nijak se s tím nemazat a táhnout míč na branku soupeře a hlavně zapojit do hry co nejvíce dětí s minimem prostojů. Takové bylo naše přání a můžeme si spokojeně říct, bylo splněno do puntíku. Naši domácí borci makají na trénincích, a ač se to zdá jako krátká chvíle na zlepšení hry, od prvního turnaje v sezóně byl vidět obrovský herní pokrok. Samozřejmě, na nějaké kombinační akce mohl divák zapomenout, hrál se srdnatý „hurá fotbal“ ale individuální kvalita o kterou v této kategorii jde především a na které se pracuje úplně nejvíc, se u kluků zvyšuje tempem, které nám trenérům dělá jen a jen radost.

Já můžu pochválit a taky tak učiním všechny naše malé kolíňáky, kluci bojují jako lvi o každý balón a na trávníku to je opravdu boj. Pakliže na začátku sezóny byl někdo z kluků na hřišti přítomen pouze fyzicky, tak teď už tam bylo znát pohlcení hrou úplně od všech a nechal jsem se mile překvapovat.

Mám velkou důvěru v kluky učit se a makat na sobě, cítím, že je to pro ně zábava a když takhle zamakají dál, budou jednou soupeře válcovat.

Jinak se sluší poděkovat rodičům (fanouškům) , sešla se jich na tribuně téměř stovka a každý povzbuzoval tak jak se má. V takovém prostředí se dětem hrálo nádherně.

Já děkuji asistentům za skvělou práci a rodičům děkuji za pomoc s přípravou hřišť a maminkám za zápis střelců, perfektní týmový výkon.MP

__________________________________________________________________________________________________________________________________

4.9.2016, turnaj Čáslav

Turnaj v Čáslavi měl porodní bolesti prvního turnaje v sezóně, nakonec se ale vydařil.

Na první turnaj v nové sezóně vyrazil náš tým do nedaleké Čáslavi, k odehrání prvního ze série satelitních turnajů a v nových bezvadných dresech.

Bohužel, avizované složení týmů nakonec nedopadlo, přesto patří slečně Houfkové díky za rychlé náhradní řešení.

Příjemné prostředí i příjemné počasí dalo zapomenout na předpokládané složení týmů, konečně, zatím je úplně jedno jaký soupeř proti nám stojí. Jedinou, přesto podstatnou vadou byla nemožnost hrát na dva týmy současně. Předpoklad byl takový, že složíme dva týmy a herní vytížení bude větší.

Herní obraz pak byl takový, jaký se dal předpokládat, kdo na tréninku s balónem už dokáže pěkné věci, dokázal je i na hřišti v turnaji. Někdo má zatím sklon spíše dovádět, než se soustředit na hru ale to je taky zatím věc, nad kterou se nesmíme pozastavit a rodiče by neměla znejistit o správnosti jejich rozhodnutí, dát dítě na fotbal.

Moc se mi líbí, jak se kluci dokáží při hře automaticky adaptovat, naše hra má být radostí z boje o branku, což bylo k vidění při 99% vstřelených i inkasovaných branek, kdy bylo útočeno pouze do gólmana s touhou dokoulet míč do sítě soupeře. Někdo je však duší „striker“, někdo zase „hlídač svatyně“ a pevně lpěl na stylu „když jsem na hřišti já, gól nedostaneme“ J

Z kluků mám radost, sestavou čtyrek budeme dále rotovat aby každý hrál s každým a že máme na hrací ploše sestavu co inkasuje, to je zatím úplně šumák. To že díky tomu nezvítězíme, to je mi zatím taky úplně šumák. Teď do nich pumpujme pozitiva, kluky je fakt potřeba pochválit…. Jsou to borci. MP